Bušení srdce
Pocit bušení srdce neboli palpitace je stav, kdy jsou stahy srdce jedincem zřetelně vnímány například jako přeskočení, vynechání, bouchání, chvění nebo třepetání. Přirozeně není stah srdce nijak pociťován, a proto jsou palpitace často nepříjemné a nemocný může mít obavy o svůj život.
Příčin pocitů bušení srdce může být celá řada a drtivá většina z nich není život ohrožující. Jen ve vzácných případech se může jednat o vedlejší projev některého závažného onemocnění srdce. V těchto případech jsou často přítomny i jiné obtíže jako například bolesti na hrudi, dušnost nebo synkopa.
Podle charakteru palpitací je možno odhadnout jejich příčinu. Pro definitivní potvrzení je ale nutno natočit při obtížích EKG. To je možno provést buď v ordinaci lékaře, nebo pomocí dlouhodobé monitorace EKG nazývané Holter EKG, pomocí přikládacích EKG záznamníků nebo pomocí některých chytrých hodinek.
Jednosvodové EKG natočené chytrými hodinkami často pomůže určit případnou poruchu srdečního rytmu.
Pokud mají palpitace charakter přeskočení srdce, škobrtnutí nebo vynechání a silnějšího jednorázového bouchnutí, jedná se většinou o takzvané komorové extrasystoly. Je to stav, kdy se oproti normálnímu rytmu, kdy se stahují nejprve síně a po nich komory, stáhnou komory předčasně a naprázdno ve chvíli, kdy ještě nejsou naplněné krví. Krev ze síňového stahu se nemůže do předčasně stažených komor dostat a vznikne tak divný pocit v krku. Následující normální stah pak nastane po krátké pauze a je silný, protože se komory naplní navíc i krví z předchozího neúčinného stahu. Tento následující stah srdce je pak vnímán jako bouchnutí. Komorové extrasystoly mohou být pro někoho velmi nepříjemné, jiný je vůbec nemusí vnímat. Často se více vyskytují večer, při zklidnění základního rytmu srdce a při námaze pak mohou ustupovat. V případě normálního zdravého srdce nejsou komorové extrasystoly ohrožující a léčí se jen pokud způsobují významné obtíže. Vždy je však nutno srdce pečlivě vyšetřit lékařem, aby se vyloučilo jeho závažné onemocnění. Komorové extrasystoly mohou časem zcela zmizet nebo se po nějaké době opět objevit.
Schematické znázornění vzniku komorové extrasystoly v oblasti levé komory. Vpravo je zobrazena EKG křivka s šipkou označenou komorovou extrasystolou.
EKG záznam komorové extrasystoly - je znázorněna červeně, stah srdce trvá déle a následuje po něm kompenzační pauza.
Někdy může být bušení srdce silné a nepříjemně vnímané, avšak tepová frekvence nemusí být výrazněji zrychlená a může se pohybovat například okolo 100/min. V těchto případech se často nejedná o poruchu srdečního rytmu a příčinou může být v aktivace stresové složky vůlí neovlivnitelného nervstva. Ta se aktivuje například při rozrušení, úzkosti nebo při pocitu ohrožení. K aktivaci stresového nervstva však může dojít i neočekávaně a bez zjevné vyvolávající příčiny a obtížemi tak může být jedinec například probuzen v noci nebo může k bušení srdce dojít v jiné neočekávané situaci. Opět je nutno podrobněji vyšetřit srdce a též provést odběry krve k vyloučení zvýšené funkce štítné žlázy, která se muže projevovat podobně. Ideální je natočit EKG při obtížích například chytrými hodinkami. Na EKG je v těchto případech zachycen přirozený sinusový rytmus nebo jeho zrychlení, takzvaná sinusová tachykardie.
Sinusová tachykardie - přirozený, ale zrychlený rytmus. Šipky označují stahy síní, které předcházejí stahy komor. Tepová frekvence je při tachykardii vyšší než 100/min.
Při náhle vzniklém velmi rychlém bušení srdce s frekvencí okolo 200/min. se nejčastěji jedná o poruchu srdečního rytmu, kdy se již jednou převedený vzruch ze síně na komoru přesune zpět na síň a vzruch se zacyklí - tento stav se nazývá “reentry”. Tyto poruchy rytmu jsou v naprosté většině případů neohrožující. Vznikají a končí náhle a jedinec si často najde způsob, jak bušení ukončit, například hlubokým nádechem či zatnutím svalů břicha. Často je současně přítomno bušením v krku a někdy pocit slabosti. Patří sem dvě poruchy rytmu - AV nodální reentry tachykardie (AVNRT) a AV reentry tachykardie (AVRT). Tyto poruchy rytmu lze velmi dobře léčit katetrizačním odstraněním, neboli ablací míst, kde dochází k zacyklení vzruchu.
EKG záznam AV nodální reentry tachykardie. Srdeční vzruch krouží v uzlíku mezi síněmi a komorami a síně a komory se tak stahují současně. Na rozdíl od sinusové tachykardie nejsou na křivce patrny síňové stahy, protože jsou překryty stahy komor.
Schematické znázornění dvou základních poruch rytmu vycházejících z AV uzlíku. Vždy je nutná přítomnost dráhy, která umožňuje zacyklení srdečního vzruchu. V případě AV nodální reentry tachykardie je tato dráha přímo v AV uzlíku. V případě AV reentry tachykardie je tato dráha umístněná mimo AV uzlík a přemosťuje některou z AV chlopní. Obě arytmie lze odstranit katetrizační ablací dráhy umožňující zkrat.
V případě pociťování rychlého, avšak zcela nepravidelného bušení srdce se může jednat o nejčastější poruchu srdečního rytmu, vyskytující se zejména ve starším věku - fibrilaci síní. Srdce se jakoby třepe a každý stah je jinak silně vnímaný. Zároveň je přítomna horší výkonnost. Natočení EKG při obtížích stanoví diagnózu. Většina chytrých hodinek sleduje trvale pravidelnost srdečního rytmu a upozorní na možnou fibrilaci síní pokud je rytmus nepravidelný. Při záchytu fibrilace síní lékař zváží u nemocného nutnost užívání léků pro snížení srážlivosti krve a vhodnost katetrizační nebo lékové léčby k zabránění opakování arytmie.
EKG záznam fibrilace síní. Nejsou patrny stahy síní a stahy komor jsou zcela nepravidelné.
Pokud dojde ke krátkému, několikavteřinovému zabušení srdce, bývá příčinou nejčastěji nakupení předčasných stahů síní nebo méně častěji komor. Tyto poruchy rytmu mohou být podobně jako jednotlivé extrasystoly jen přechodné. Pokud přetrvávají nebo jsou provázeny i jinými obtížemi jako bolesti na hrudi či dušnost, je opět vhodné vyšetření srdce - natočení EKG a provedení echokardiografického vyšetření.
Rychlé a pravidelné bušení srdce o frekvenci okolo 130/min. bývá nejčastěji způsobeno takzvaným flutterem síní. Při této poruše rytmu krouží v síních elektrický vzruch dokola a síně se tak stahují velmi rychle, přibližně okolo 260 stahů za minutu. Na komory se pak převádí každý druhý síňový stah a komory se tedy stahují rychlostí 130/min. V některých částech dne se může převádět každý třetí nebo každý čtvrtý síňový stah a komory se stahují rychlostí 60-90/min. Jinak rytmus významněji nekolísá. Pokud je takto rychlá a stabilní srdeční frekvence zachycena například chytrými hodinkami, je vhodné vyšetření lékařem. Při déletrvající rychlé komorové frekvenci se při této poruše rytmu může začít oslabovat funkce srdečních komor a srdce začne selhávat. Ukončení poruchy rytmu pak vede k plnému obnovení funkce srdce.
Schematické znázornění flutteru síní. V pravé části obrázku je EKG záznam s patrnou pilovitou aktivitou síní, na komoru se přenáší každý čtvrtý síňový stah.
